Takový úspěch však nečekali a těší je to o to víc, že letošní rok je věnovaný právě jim. „Výjimečná lokalita mezi garážemi a silnicí, kde byla dříve skládka, je srovnatelná s národní přírodní rezervací Rejvíz,“ uvedla mluvčí Krnova Dita Círová.
Zásluhu na tom všem má nejen spolek Slezské odrůdy, město, ale i běžní obyvatelé, kteří pomáhají osekávat stromky, protrhávat plevelné rostliny a o flóru na louce pečují.
„Louka má kolemjdoucí inspirovat, aby se zamysleli nad tím, proč z naší krajiny mizí hmyz. Prostě potřebuje druhovou pestrost - kvetoucí porosty místo jen nízko střižených chudých trávníků v městské zástavbě i na zahradách,“ uvedl Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy.
Motýli jsou maják přírody
Podle ochránců přírody mají motýli tu výhodu, že jsou nápadní. Když začnou mizet z krajiny, jako se tomu děje poslední roky, všimne si toho každý. Fungují jako určitý varovný maják: Pozor, něco není v s přírodou pořádku.
„Motýli jsou jako opylovači pro některé skupiny rostlin vůbec těmi nejvýznamnějšími. Na druhou stranu jsou jejich housenky důležitou složkou potravy třeba pro ptáky. Bez motýlů by tak příroda přestala fungovat,“ poznamenal ochránce přírody Jan Moravec.
Motýli jsou nejrozmanitější skupinou hmyzu na zemi s více než 180 000 popsanými druhy!
Prostě klasika
Jaké rostliny motýly přilákají? „Taková ta klasika, co známe z luk – kopretiny, třezalka, dobromysl, silenky, jitrocel, řebříček a další. Ideálně by to měla být nízkoúdržbová louka, s maximálně dvěma sečemi ročně, s trvalkami nebo dvouletkami,“ dodal Lukáš Matela.
Řada druhů motýlů je abnormálně náročná na pestrost prostředí. Ke svému složitému vývoji potřebují různé druhy rostlin, potřebují místa k odpočinku, potřebují zdroje vody, některé druhy třeba i mravence. Nevyhovuje jim neudržovaná krajina plná keřů, ale ani rozlehlé plochy stejného charakteru, byť by to byla louka.
Rychlost až 55 km/h
„Někteří uletí mnoho kilometrů cestou do teplejších krajin. Rádi se vyhřívají na slunci, protože křídly vstřebávají teplo. Hned po včelách jsou největší opylovači květin,“ popsal Jan Moravec. Některé druhy jsou nelétavé a vypadají jen jako malí brouci. Motýli létají rychlostí až 55 km/h.
Délka života motýla se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi týdny.
Jako listy větve
Motýlí křídla jsou jednou z nejkrásnějších a nejrozmanitějších struktur v přírodě. Každý druh má svá vlastní křídla s unikátními barvami, vzory a texturami. „Křídla se skládají z tenké vrstvy chitinu a křehké membrány, které jsou posazeny na svalovém rámu. Jsou výjimečná svou schopností měnit barvu a vzor, což je důležité pro jejich přežití. Například některé druhy baboček mají na křídlech vzory, které je maskují jako listy nebo větve, aby se skryly před predátory,“ vylíčil Jan Moravec.
VIDEO: Unikátní motýli v Hukvaldech.
Unikátní motýli v Hukvaldech. Jana Gartnerová
