Výstavba nové tramvajové tratě Václavské náměstí a revitalizace jeho horní části vypukla loni 26. června, trvat má celkem 1095 dnů, tedy tři roky. Stranou šlo pohodlí řidičů i cestujících městskou dopravou či chodců. A ustoupit musejí dočasně i vzpomínky.

Nenápadně se z chodníku nedaleko kašny před Národním muzeem vytratilo dílo výtvarnice Barbory Veselé a architektů Čestmíra Housky a Jiřího Veselého. Památník upálení Jana Palacha a Jana Zajíce, odhalený před pětadvaceti lety 16. ledna 2000.

„Je dočasně demontován a až bude hotová výsledná podoba stavby, navrátí se zpět na místo,“ řekla Blesku Aneta Řehková, mluvčí pražského dopravního podniku, který práce řídí. „Nyní je uskladněn. Na jeho demontáži se podíleli i autoři památník a budou i u zpětné instalace,“ dodala.

Tři zastavení na počest

Nejméně třikrát ročně se lidé u památníku scházejí, aby vzdali hold odkazu mladých mužů, kteří se roku 1969 upálili na protest proti sovětské okupaci naší země a narůstající normalizaci. Poprvé 16. ledna v den Palachova sebeupálení, pak 19. ledna v den jeho úmrtí a 25. února v den Zajícova sebeupálení.

Horizontální symbol obětí je zasazený do dlažby, skládá se ze dvou nízkých kruhových mohyl propojených bronzovým křížem. Zatímco spodní část připomíná lidské nohy, horní naznačuje ohořelé dřevo a plameny. Poloha kříže ukazuje směr, kudy Jan Palach po zapálení běžel a kde upadl.

Blesková zpráva

Další Palachovou připomínkou je sousoší na pražském Alšově nábřeží – plastiky Dům syna a Dům matky. Dílo amerického sochaře českého původu Johna Hejduka (†70) znázorňuje Palacha coby Dům syna ve světlé barvě, Dům matky je jakoby zrezlý a odkazuje k jeho zoufalé matce. Instalaci doplňuje deska s básní amerického spisovatele Davida Shapira (†77) Pohřeb Jana Palacha.

Víte, že…

...živých pochodní v sovětském bloku bylo 21? V Čechách se nejčastěji hovoří právě o Palachovi, Zajíci nebo Evženu Plockovi, ale ti měli následovníky, dokonce i předchůdce. První živou pochodní se stal už v roce 1968 polský občan Ryzsard Siwiec, který svůj čin vnímal jako protest proti invazi sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968. Jeho čin dodnes připomíná ulice na Žižkově, která nese jeho jméno.

Fotogalerie
13 fotografií