Ekonomka Matesová o záchraně veřejných financí: Zvýšení daní je nevyhnutelné

„Sliby o nezvyšování daní jsou reálné částečně, já si myslím, že nějaké zvyšování daní určitě nastane “ řekla ekonomka Jana Matesová. „U některých daní je to naprosto na místě, třeba u tichého vína,“ doplnila.  Česko se potýká s vysokým schodkem státního rozpočtu a rychle rostoucím dluhem, který na konci loňského roku dosáhl výše 3,365 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 254 miliard Kč. Tento růst je vyšší než v předchozím roce a podle výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu i nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.

Podle Matesové se současné i minulé vlády zavázaly k celé řadě nákladných projektů. „Máme závazky ohledně další výstavby jaderných bloků, dobudování infrastruktury, platy učitelů mají být na úrovni 130 % průměrné mzdy – to všechno jsou zákonné závazky,“ uvedla a upozornila, že i oblast penzí a obrany představuje významné náklady. Zároveň však dodala, že obranné výdaje samy o sobě nejsou hlavním problémem: „Ta obranná kapitola teď představuje zhruba tolik, kolik jsou platby státu za státní pojištěnce. Není to ten výdaj, který rozhoduje o běhu státního rozpočtu.“

Neefektivní daně

Ekonomka také zdůraznila, že zabezpečení obranyschopnosti může mít pozitivní dopad na finanční trhy: „Ve chvíli, kdy má země zajištěnou obranyschopnost, trhy na to reagují pozitivně. Pak si můžeme půjčovat levněji, než kdyby se trhy bály, že obranyschopnost nemáme.“ Podstatnější však podle ní jsou dlouhodobé a velmi nákladné investice, zejména v oblasti energetiky.

Státní dluh dál roste, je to problém, varuje NKÚ. Tepe i systém dotací v Česku

Matesová zároveň apelovala na změnu daňové struktury a zvýšení její efektivity. „Současná daňová soustava je neefektivní, má spoustu odečitatelných položek a výjimek. To je potřeba dramaticky zredukovat,“ uvedla. Kromě toho by stát podle ní měl mnohem lépe využívat již dostupné finanční prostředky, zejména z evropských fondů.

Plýtvání i ztracené rozpočty

Při hodnocení čerpání evropských fondů v uplynulých letech byla Matesová velmi kritická. „Je neuvěřitelné, co se tam vyplýtvalo za posledních 19 let. To se nám už nevrátí,“ řekla a dodala, že do budoucna se stejných chyb nesmí dopustit. „Ty peníze musí být poskytovány formou návratnou, nikoliv jako dotace. Němci takhle dodnes točí peníze z Marshallova plánu,“ upozornila na příklad dobré praxe.

""

Důležitá je podle Matesové i účelovost těchto investic. „Musí být využívány tam, kde se v ekonomice nejvíc zhodnotí,“ zdůraznila a poukázala na srovnání s našimi evropskými sousedy: „Když to srovnáváme třeba s Polskem nebo s Irskem a jejich čerpáním evropských prostředků, ale třeba i s tím, jak investuje své veřejné prostředky Německo, tak za těch 19 let jsme přišli nejméně o jeden státní rozpočet v současných cenách, některé odhady mluví i o dvou,“ varovala.