První případy nákazy covidem-19 byly v Česku oznámeny 1. března 2025. Od té doby uplynulo již přes pět let. Co jsme si během prvních měsíců pandemie v Česku zažívali, to mnohým nyní zní jako vzdálená, někdy až absurdní minulost. Šití roušek a pozdější vítání respirátorů z Číny, zavírání hospod, omezování nákupní doby v obchodech na hodiny jen pro důchodce, ale třeba i zákaz pohybu mezi okresy. Opatření byla celá řada. A i odborníci včetně tehdejších aktérů potvrzují, že ne vždy byla nutná - např. exministr zdravotnictví Roman Prymula, který byl tento týden hostem pořadu Blesku Epicentrum. Jaká omezení tehdejší vláda zaváděla?
Češi „best in covid“: Takhle jsme si žili před 5 lety! Roušky a zákazy, zavřené hospody i omezené nákupy
1.První nouzový stav
Již 27. ledna 2020 byly v České republice provedeny první testy na nový typ koronaviru. A všechny byly negativní. Jenže přišel 1. březen 2020, kdy byly oznámeny první tři případy nákazy covidem-19 v Česku. A oficiálně tak i u nás začala pandemie, která do té doby neměla obdoby.
První nouzový stav
12. března 2020 vláda Andreje Babiše (ANO), ve které seděl coby 1. místopředseda Jan Hamáček (tehdy ČSSD) a prvním z plejády ministrů zdravotnictví byl tehdy Adam Vojtěch (za ANO), vyhlásila kvůli výskytu koronaviru poprvé nouzový stav na celém území ČR.
Na jeho základě kabinet přijal řadu opatření - od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic.
První nouzový stav byl dvakrát prodloužen a nakonec skončil po 66 dnech 17. května 2020.
Video Zákaz akcí nad 30 lidí, omezení hospod a stopka pro cizince. V Česku je stav nouzeVideo se připravuje ...2.Zavřené obchody, hospody i kina
13. března 2020 se zcela uzavřely kulturní instituce jako divadla nebo kina. Pomalu otevírat se začaly po zhruba dvou měsících 11. května 2020, zprvu byly povoleny akce maximálně do 100 lidí, postupně se limit pro hromadné akce zvyšoval.
14. března 2020 vláda rozhodla o uzavření obchodů s výjimkou potravin, lékáren, drogerií nebo benzinových pump. Uzavření se týkalo i restaurací, provozoven služeb nebo hotelů a penzionů.
Obchody se začaly postupně otevírat po zhruba čtyřech týdnech, fungovaly téměř normálně až do podzimu 2020, kdy s rostoucími počty nákaz přišla zpřísněná opatření.
3.Zákaz cest do zahraničí
16. března 2020 kvůli výskytu koronaviru začal platit zákaz pro české občany a cizince s dlouhodobým a trvalým pobytem vycestovat do zahraničí a zákaz vstupu cizinců do ČR.
Zakázán také volný pohyb lidí v České republice s výjimkou cest do zaměstnání, nezbytných cest za rodinou, pro základní životní potřeby nebo k lékaři.
Zákaz vstupu cizinců a cest Čechů do zahraničí skončil 24. dubna 2020, ještě další téměř dva měsíce ale trvalo, než se cestování vrátilo alespoň částečně k normálu.
4.Zákaz vycházení bez roušek
19. března 2020 v Česku začal platit zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst. Povinnost nosit je venku skončila 25. května, od 1. července už nebylo zakrývání dýchacích cest nutné na většině území republiky. Od září 2020 se spolu s rostoucím počtem případů tato povinnost vrátila a v různé formě na některých místech vydržela až do jara 2022.
5.První úmrtí
22. března 2020 v Praze zemřel první český pacient s nemocí covid-19. Počet úmrtí lidí nakažených touto nemocí se nyní blíží 43 900.
Smutná bilance
- Od začátku zemřelo v ČR zhruba 43 860 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru, smutný rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují 15. březen 2021 s 238 mrtvými a 8. březen 2021 s 236 mrtvými.
- V roce 2020 zemřelo v České republice na 12 000 nakažených (celkem bylo v celé zemi za rok 129 300 úmrtí), v roce 2021 přes 24 300 (celkem 139 900 úmrtí za rok v ČR) a v roce 2022 pak podle údajů ministerstva zdravotnictví přes 5700 lidí nakažených covidem (celkem zemřelo zhruba 120 200 lidí).
- Teprve v roce 2023 pak výrazně ubylo zemřelých, kde byl jako hlavní příčina uvedený covid-19, ze čtvrté nejčastější příčiny klesl na 18. místo. Celkem zemřelo s touto nemocí přes 1300 lidí, loni se počet úmrtí přiblížil 450.
-
Česká republika patří v přepočtu na obyvatele k nejpostiženějším zemím světa, podle webu ourworldindata.org je se zhruba 4100 mrtvými na milion obyvatel na 10. místě žebříčku, kterému vévodí Peru (přes 6600 mrtvých na milion obyvatel).
-
Před ČR jsou dále Bulharsko (zhruba 5680), Severní Makedonie (5430), Bosna a Hercegovina (5120), Maďarsko (5070), Chorvatsko (4800), Slovinsko (4700), Gruzie (4520) a Černá Hora (4320).
-
Z okolních států vykazuje Německo 2080 mrtvých na milion obyvatel, Rakousko 2485, Slovensko 3890 a Polsko 3150. Průměr EU je téměř 2830 mrtvých na milion obyvatel.
Video Staroměstské náměstí 22. března 2021 pokryly bílé kříže.Video se připravuje ...6.Roušky jako symbol
Nošení roušek a další ochrany dýchacích cest se stalo jedním ze symbolů boje proti nemoci covid-19. Jejich zavedení po půlce března 2020 přijímala veřejnost různě.
Roušky se nosily do konce června 2020, po letním uvolnění se v září 2020 vrátily. Od února 2021 je pak převážně nahradily respirátory. Nošení roušek po jejich zavedení část populace nejen v ČR odmítala - někteří argumentovali nepříznivými zdravotními důsledky, část lidí nenosila roušky na znamení odporu proti vládním nařízením.
Povinné roušky mimo domov nařídila Česká republika jako jedna z prvních zemí Evropy; většina jiných to v té době pouze doporučovala. Vzápětí se však ukázalo, že ČR nemá pro tuto situaci dostatečné zásoby nejen roušek nebo respirátorů, ale ani dalšího ochranného vybavení. Lidé se proto ve velkém uchýlili k šití roušek doma, vláda kvůli tomu mezi otevřené obchody zařadila i galanterie.
7.Dvoumetrové odstupy
Od 25. května 2020 bylo možné roušky odložit při alespoň dvoumetrovém odstupu od jiných lidí. Zakrytá ústa a nos ale nadále zůstávala povinná v uzavřených prostorech, na hromadných akcích či ve veřejné dopravě.
Nošení roušek venku bylo zrušeno od 15. června, povinnost roušek ve vnitřních prostorech nebo ve veřejné dopravě padla 1. července 2020. Netýkalo se to však metra a v Praze zůstaly roušky povinné při vnitřních akcích pro více než sto lidí.
Částečně se roušky začaly vracet už v polovině prázdnin 2020, kdy tehdejší ministr zdravotnictví Vojtěch oznámil, že od 25. července budou povinné na vnitřních hromadných akcích nad sto osob v celé ČR.
8.Best in covid
Již 31. srpna 2020 tehdejší premiér Babiš na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku slovy „Best in covid“ vyjádřil, že je Česká republika podle něj nejlepší v boji s koronavirem.
O měsíc později začala v ČR druhá vlna nákazy, mnohem silnější než na jaře 2020. A 5. října 2020 vláda vyhlásila kvůli koronaviru podruhé nouzový stav na celém území ČR. Po několikerém prodloužení skončil 11. dubna 2021, tedy po 188 dnech.
9.Roušky i v autech...
Od 1. září 2020 se roušky vrátily na úřady, do hromadné dopravy (v Praze i do vestibulů a na letiště) a do zdravotnických a sociálních zařízení. Znovuzavedení roušek provázel zmatek.
Ministr Vojtěch původně oznámil, že roušky budou od 1. září povinné i v obchodních centrech, školách mimo třídy, v kadeřnictví a hospodách. To ale nakonec neplatilo. V září se opatření postupně zpřísňovalo, zakrytí nosu a úst začalo být povinné uvnitř budov, což platilo i pro školy (původně s výjimkou prvního stupně ZŠ).
Od 21. října 2020 bylo nošení roušek nutné také venku na území obcí, pokud byli lidé blíže než dva metry.
Povinné začaly být roušky také v autech, pokud v nich nejeli členové jedné domácnosti. Po návratu žáků prvních a druhých tříd do škol po skončení vánočních prázdnin museli při vyučování mít nasazenu ochranu nosu a úst také oni.
Video Prymula v Blesku 5 let od zavedení roušek: Bojovali jsme s WHO. Jak se nákaza rozšířila?Video se připravuje ...10.Ministři jak na orloji
Ministr Adam Vojtěch byl tím prvním, kdo zažil v úřadu nástup pandemie covidu. Skončil však 21. září 2020, aby ho vzápětí nahradil Roman Prymula.
Prymula však ve funkci ministra strávil jen něco přes měsíc a 29. září 2020 byl opět vyměněn. A to poté, co sám porušil přísná covidová pravidla a vyrazil do restaurace na Vyšehradě.
Na Prymulovo místo nastoupil Jan Blatný, kterého 7. dubna 2021 nahradil další nestraník za ANO Petr Arenberger. Ani on však nevydržel ve funkci dlouho a 26. května 2021 ho nahradil zpátky Adam Vojtěch. Začarovaný ministerský kruh se tehdy uzavřel.
11.Zákaz cest mimo okresy
K nejradikálnějším opatřením vlády patřil zákaz volného pohybu osob mezi okresy na jaře 2021.
Vláda již 16. března 2020 zakázala volný pohyb lidí v České republice s výjimkou cest do zaměstnání, nezbytných cest za rodinou, pro základní životní potřeby nebo k lékaři. Platil až do 24. dubna 2020.
Omezení pohybu a kontaktu s lidmi s výjimkou cest do práce či na nákupy se vrátilo 14. října 2020. Povolené byly cesty do přírody nebo pobyt na chatách a chalupách. Platil také téměř úplný zákaz vycházení mezi 23:00 a 04:59.
Od 28. října začal platit zákaz nočního vycházení mezi 21:00 a 05:00. Výjimkou byly mimo jiné cesty do zaměstnání, výkon povolání, neodkladné cesty kvůli ochraně života, zdraví a majetku, ale také venčení psů ve vzdálenosti do 500 metrů od bydliště.
Noční zákaz vycházení skončil 3. prosince, ale od 18. prosince začal opět platit v době od 23:00 do 05:00 a o devět dní později začal platit od 21:00.
12.Nouzový stav se vrátil
Nouzový stav kvůli pandemii covidu platil v Česku opakovaně. Celkově trval 284 dní a skončil 26. prosince 2021.
Poprvé byl vyhlášen 12. března 2020 a skončil po 66 dnech 17. května 2020. Další nouzový stav začal platit v souvislosti se zhoršením pandemické situace od 5. října 2020 na 30 dní, prodloužen byl až do 14. února 2021.
Následný nouzový stav vyhlásila vláda od 15. února 2021, bezprostředně tak navázal na ten předchozí. Před koncem jeho platnosti vláda 26. února schválila vyhlášení nového nouzového stavu, a to od 27. února na 30 dní, tedy do 28. března, Sněmovna jej poté umožnila vládě prodloužit do 11. dubna 2021. Naposledy vyhlásila Babišova vláda nouzový stav od 26. listopadu, skončil po 30 dnech.
V roce 2022 už nouzový stav kvůli koronaviru neplatil, koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) krátce po svém nástupu v prosinci 2021 nestál o jeho další prodlužování, které by musela opět schválit Sněmovna.
Začátkem května 2022 pak poslanci rozhodli i o zrušení stavu pandemické pohotovosti, který mimo jiné umožňoval vydávat protikoronavirová opatření bez nutnosti vyhlášení nouzového stavu.
13.Šíření nemoci
První vlna na jaře 2020 byla poměrně mírná, denní počty případů dosáhly jen několika stovek a také zemřelých nakažených koronavirem bylo ve srovnání s jinými evropskými zeměmi málo - nejspíše díky přísnému omezení běžného života.
Mnohem silněji ale ČR zasáhly tři vlny nemoci s maximy v říjnu 2020, lednu 2021 a březnu 2021, kdy denní počty odhalených případů opakovaně přesáhly 15 000 a umíralo i více než 200 lidí denně.
Znovu pak nemoc udeřila v listopadu 2021 a zejména na přelomu ledna a února roku 2022, kdy laboratoře pětkrát vykázaly přes 50 000 nakažených za den. Rekordních více než 67 000 případů (včetně reinfekcí) přibylo 1. února 2022, poté začaly počty výrazně klesat.
Ani vysoké počty odhalených případů začátkem roku 2022 přitom nevedly k zahlcení nemocnic nebo rekordnímu počtu úmrtí. V dalších letech počty prokázaných nákaz výrazně klesly, také kvůli tomu, že se méně testuje. Z nemoci covid-19 se stala jedna z poměrně běžných respiračních chorob, která nicméně může mít vážné, i dlouhodobé následky.
14.České očkování
Očkování proti koronaviru začalo v Česku 27. prosince 2020 stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie.
V prvních dvou letech byl zájem o očkování poměrně vysoký, ke konci roku 2022 mělo v České republice ukončené základní (většinou dvoudávkové) očkování téměř 6,9 milionu lidí, tedy asi 65 procent obyvatel.
Poměrně výrazný byl ještě zájem o první posilovací dávku, kterou dostalo necelých 4,4 milionu lidí, pro další očkování už si ale přišly jen stovky tisíc lidí.
V letošní očkovací sezóně (od začátku září 2024 do konce srpna 2025) se nechalo očkovat necelých 300 000 lidí, z toho naprostá většina - téměř 75 procent - starších 65 let.
15.Covidový lockdown
Pandemie covidu přinesla vedle plošného očkování i další do té doby nevídané zákazy, příkazy a mezení.
Od 1. března 2021 vláda dokonce vyhlásila plošnou karanténu, tzv. lockdown. Zakázala pohyb lidí mezi okresy, o jehož smyslu dodnes pochybují mnozí odborníci.
Nastávaly tak kuriózní situace, kdy se např. mohli volně potkávat občané více než milionové Prahy, na venkově však nebylo možné jít na nákup do sousední vesnice, pokud náhodou ležela již v jiném okrese, ale třeba do desítky kilometrů vzdáleného města ve stejném okrese ano.
Toto omezení pohybu lidí trvalo do 12. dubna 2021, kdy se také otevřela část maloobchodů a služeb, část žáků se vrátila do škol a byl zrušen zákaz nočního vycházení.
Během pandemie byly také v karanténě některé obce i regiony. Například od 16. do 30. března 2020 byl uzavřen region Litovle, Uničova, Červenky a přilehlých obcí na Olomoucku, kde žije 24.000 lidí. Celá obec Kynice na Havlíčkobrodsku s asi 90 obyvateli byla v karanténě od 16. března do 1. dubna 2020.
- Související
Témata:
.. příklad z té doby. Obchody kromě potravin a kromě květinářství!! byly zavřeny. Potraviny jsou jasné, ale proč zrovna květiny? Protože Babišův investiční fond vlastní většinový podíl v síti květinářství Flamengo. Jaká náhoda, že? I když uznávám, že po bitvě je každý generál, na druhou stranu někteří si přece jenom i v té době výjimky prosadit dokázali, o tom není pochyb.