Bolestná zpověď zesnulé Vondrové: Sebenenávist, pokus o sebevraždu i zničené dětství
Ve středu zasáhla rodinu europoslance Alexandra Vondry tragédie. Na věčný odpočinek odešla jeho milovaná žena Martina (†57). Vondrová neměla jednoduchý život. V dětství prožila hádky rodičů, kteří své problémy řešili alkoholem, a ve 12 letech jí matka zemřela. Martina začala pít v době, kdy vychovávala první dítě. Alkoholismus ji dostal na železniční most, z něhož chtěla skočit do ledové vody a utopit se. V otevřené zpovědi popsala, jak nenáviděla samu sebe, řídila opilá, usínala u dětí a jak ji z nemoci rodina nakonec dostala. Jako abstinentka zasvětila svůj čas pomoci ostatním a práci v hospicu.
„Je to brzo, není to fér. Ale život už někdy takový je,“ oznámil s bolestí v srdci skon své manželky europoslanec Alexandr Vondra. Bez dalších podrobností zmínil, že jeho žena prohrála boj s dlouhou nemocí, ještě v dubnu ale poskytla rozhovor pro TV Noe, kde mimo jiné bilancovala nad tím, co její život hluboce ovlivnilo – alkoholismus.
„Závislost se rozvíjela ve Státech, ale když jsem se vrátila do ČR, už mě ta potvora měla a já jí v tom napomáhala,“ uvedla Vondrová pro křesťanskou televizi. Vondrovi se totiž přestěhovali do USA, kde současný europoslanec zastával od května 1997 post velvyslance. „Schovávala jsem alkohol, kde to jen šlo. Byly tam šílené scény, když Saša ty lahve našel. Zlobil se, já jsem se pak snažila, ale ono už to nešlo,“ vzpomínala na roky strávené v USA také pro Deník N.
„Alkohol mi pomáhal být tvrdá holka“
Martina Vondrová zmínila, že s pitím ale začala už mezi prvním a druhým dítětem. Jako těhotná prožívala těžké chvíle v částečném osamění. „A tím, že jsem těhotenství prožívala vlastně v odmítnutí a v ohrožení, strašně se mi rozjely deprese. Mívala jsem je i dřív, ale fakt jsem byla léta přesvědčená o tom, že mít deprese je normální,“ uvedla s tím, že po konci těhotenství jí alkohol začal pomáhat situaci zvládat. „Rozjelo se to už hodně a alkohol mi pomáhal být právě ta tvrdá holka.“
Ačkoliv jí alkohol pomáhal zvládat náročnou situaci, ještě více ji ve výsledku izoloval. „Pamatuji si, že po narození druhého dítěte jsem byla schopná se s Vojtou a s kočárem s Annou zastavit cestou ze školky v nějaké stáčírně vína, kde jsem si nechala natočit litr a půl. A věděla jsem, co budu dělat,“ vzpomínala Martina Vondrová, která v pozdějších letech často uváděla, že je šťastná, že už nemusí lhát a je naprosto otevřená.
Vondrovou mrzelo především to, že se cítila jako mizerná matka. Alkohol ji unavoval, a tak u dětí i usínala. „To znamená třeba odpoledne, když mám vedle sebe děti. Vím, že jsem natolik opilá, že tím autem už jet ani nemůžu. Spálím vaření. Něco naplánuji, nesplním to. Slíbím kino, nejdeme tam.“
Vondrová: Děti koukaly na nešťastnou a oteklou ženskou
Alkohol měnil Martině Vondrové život. Děti podle ní koukaly na oteklou a nešťastnou ženskou, kterou měly rády. „Měly mě rády, protože jsem na ně nikdy nebyla zlá, ale dívaly se na osobu, která jim měla poskytnout jistotu a přitom se mě asi musely i bát,“ rozebírala své nejtěžší období v životě.
Právě svým dětem, ale především i svému muži děkovala, že ji ze sevření démona alkoholu dokázali dostat. „Vděčím svému manželovi, který mi zachránil život, a dětem. Já sama kvůli sobě bych nikdy nepřestala, ta závislost vás ovládne a vy sloužíte jen jí. Ten alkohol si jde po svém,“ řekla během otevřené zpovědi pro Rozhlas.cz.
„On mě nelitoval. Prostě jasně řekl, že musím jít. Že podá žádost o rozvod a že nebudu mít děti. Ten mozek je ale nemocný! Je úplně jedno, co vám druhý člověk řekne. A cokoli v tu chvíli řeknu, je lež. To je další strašná věc. Abych vůbec mohla zůstat ve vztahu s alkoholem, jako alkoholik strašně lžu. Tam opravdu dochází k velké devastaci osobnosti,“ řekla Vondrová.
Pro Rozhlas také uvedla, že už ohrožovala na životě i své děti. Třeba i tím, že řídila opilá. Dostala se i k tomu, že kradla svým potomkům peníze z kasičky.
Pokus o sebevraždu a 4,7 promile!
Do léčebny nakonec dostalo zoufalou a nešťastnou Vondrovou až to, když se pokusila o sebevraždu. „Tak jsem dětem sbalila tašky, vzala jsem klíče a odvezla je k jedné známé. Tu jsem poprosila, jestli by se přes noc o děti nepostarala, že je mi strašně blbě. A šla jsem spáchat sebevraždu. Měla jsem – když jsem potom byla v sanitce – 4,7 promile. Šla jsem se utopit. Byl únor a já měla těžký kabát. Řekla jsem si, že se mi hodně nasákne vodou a půjdu ke dnu,“ prozradila.
Velice ji překvapilo, že na ni děti nezanevřely, ačkoliv si o jejích stavech už povídaly. Její dceru dokonce alkoholismus matky natolik zasáhl, že se stala adiktoložkou – expertem na léčbu závislostí. Samu Vondrovou léčba zformovala a posunula v životě dál. Začala se věnovat osvětě o alkoholu a také začala studovat a později i pracovat v hospicu.
Dětství Vondrové? Prázdné flašky ve skříni rodičů
Než se zesnulá Vondrová stala alkoholičkou, potkala se s následky této závislosti už jako malá. „Vyrůstala jsem v rodině, kde byl alkohol úplně běžnou potravinou. Bez ohledu na vzdělání (…) Alkohol byl legitimní únik, bylo to všudypřítomné. Vyrůstala jsem ve světě, kde pít bylo normální. Pilo se z revolty. Celý týden všichni souhlasně pracovali pro blaho státu a o víkendu nesouhlasně pili. Alkoholem se řešily veškeré vztahové neshody, alkohol provázel všechny tradiční svátky. Když jsem byla na základní škole a šla za mámou do sborovny, seděly tam paní učitelky, opravovaly sešity a před sebou měly každá dvojku vína. Moje matka se těšila, jak se svou sestrou přijedou na chalupu a tam se prostě obě zboří,“ prozradila v rozhovoru pro Deník N.
Podle Vondrové z této rodiny vzešly dvě rozbité děti – ona a její sestra. „Děti alkoholiků pak často samy bývají alkoholici, protože se to opravdu dobře naučily. Takže ani to společenské popíjení není nevinné. S alkoholem mám opravdu nevyřízené účty. Nechci to mytizovat, ale mám,“ myslela si. Se sestrou se shodly, že se jako děti musely zapouzdřit a některé věci potlačit. „Abychom dokázaly nějakým osobním katastrofám čelit. A v tomhle byl právě alkohol velmi nápomocný.“
