Žraločí „superdálnice“ u Galapág v ohrožení: Rybáři ohrožují i želvy, vědci nabízí řešení
Hluboko v Tichém oceánu se rozprostírá podmořská "superdálnice" - 700 kilometrů dlouhý úsek mezi mořskými rezervacemi ekvádorských Galapág a kostarického Kokosového ostrova. Oblast je zásadní pro žraloky, želvy a další mořské živočichy, ohrožují ji však rybářská plavidla, napsal server CNN.
Údaje z tohoto pacifického úseku, který na rozdíl od vod okolo ostrovů není chráněný, ukazují, že už tak ohrožených zástupců rozličných migračních druhů ubývá. Ochrana biodiverzity v okolí ostrovů proto není dostatečná, domnívá se Alex Hearn, biolog a spoluzakladatel sdružení vědců a skupin na ochranu přírody MigraMar. Jeho tým se zasazuje o to, aby byla pod ochranou celá oblast, která zabírá zhruba 240.000 kilometrů čtverečních. To je rozloha přibližně srovnatelná s Británií.
Uprostřed tohoto koridoru leží řada podmořských hor, které mořským živočichům slouží jako navigace. Jejich vrcholky a svahy navíc při přesunu mezi ostrovy využívají i pro odpočinek nebo shánění potravy.
Vědci z MigraMar se více než desetiletí snaží ukázat význam oblasti pomocí pečlivé dokumentace druhů, které ji využívají. Dosud se jim podařilo prokázat, že mezi Galapágami a Kokosovým ostrovem proplouvají žraloci obrovští a hedvábní, kladivouni, karety obrovské či kožatky velké. Letos v únoru zjistili, že podmořskou dálnici využívají i žraloci tygří, když 2,7 metru dlouhá samička, kterou před sedmi lety očipovali u Galapág, vyplavala u Kokosového ostrova.
Nejběžnější hrozbou pro migrující druhy jsou rybáři. Živočichové se mohou zamotat do sítí, rybáři je mohou ulovit omylem, nebo v případě žraloků lovit nelegálně.
Pobřežní státy mohou omezit aktivitu v teritoriálních vodách, vysvětluje další spoluzakladatel MigraMar Todd Steiner. Koridor mezi Kokosovým ostrovem a Galapágy spadá pod Ekvádor i Kostariku.
„Pár podpisů může nastartovat proces, který ochrání tyto ekologicky významné oblasti,“ dodává Steiner. Vědci navrhují v některé oblasti rybolov zcela zakázat, v dalších povolit jen rybolov sezónní a udržitelný, který přírodu tolik neničí.
Vlády obou zemí to zvažují, čelí však samozřejmě tlaku rybářů, pro něž se jedná o bohaté loviště. Carlos Chacón z ekologické organizace Pacifoco však soudí, že lokální zákazy rybářům až tak neuškodí. „Z mořských rezervací se stávají líhně,“ argumentuje pro CNN. Díky tomu pak narostou stavy ryb i v okolních oblastech, kde už se chytat smí. Navíc takové rezervace mohou na bohatý podmořský život lákat turisty.
Ekvádor i Kostarika se přidaly ke Globální oceánské alianci, která sleduje cíl do roku 2030 chránit 30 % světových oceánů. „Uvědomujeme si důležitost ochrany migračních koridorů,“ uvedla pro CNN Haydée Rodríguez Romeroová, kostarická podministryně pro vodu a oceán. „Zavádíme strategii ke zvýšení ochrany.“ Její země však zatím chrání jen 3 % svých vod, Ekvádor 13 %. „Učinili jsme dětské krůčky,“ uznává ekolog Steiner. „Jenže tyto ohrožené druhy nemají moc času,“ uzavírá pro CNN.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.