Dáme na obranu až 5 procent? Pavel i Zelenskyj na summitu ve Vilniusu
Země Severoatlantické aliance musí výrazně zvýšit výdaje na obranu a státy východního křídla míří v tomto ohledu správným směrem. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod summitu takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí, kterého se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude summit kromě peněz na obranu a podpory Ukrajiny věnován i rostoucí odpovědnosti Evropy za svou vlastní budoucnost.
Prezidenti, premiéři a ministři 14 členských států se scházejí tři týdny před summitem NATO, jehož klíčovým tématem bude pokračující ruská agrese proti Ukrajině a s ní související růst armádních výdajů.
„Spojenci budou muset vynakládat mnohem, mnohem, mnohem více než nyní... Jsem vděčný, že země z tohoto regionu vedou (NATO) tímto směrem,“ prohlásil Rutte na úvod jednání v litevské metropoli Vilniusu. Bukurešťskou devítku tvoří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, summitu se účastní i premiéři Dánska, Finska, Norska, Švédska a Islandu.
Výsledkem jednání bude společné prohlášení, v němž by se lídři měli zavázat právě ke zvýšení výdajů na obranu. Dosavadní cíl dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) podle řady činitelů aliančních zemí nestačí, americký prezident Donald Trump hovoří až o pěti procentech, další země vidí cíle většinou někde mezi dvěma a pěti procenty. Mezi ty ochotné vydávat více patří například Polsko či pobaltské země.
Sám Rutte hovoří o 3,5 procenta na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností. Česká vláda se zavázala do roku 2030 zvýšit výdaje na tři procenta, hovoří ale i o možném vyšším růstu.
Podle diplomatických zdrojů ČTK by se v prohlášení summitu mohla objevit zmíněná pětiprocentní hranice.
„Myslím, že budeme také diskutovat o tom, jak přistupovat k rostoucí odpovědnosti Evropy za bezpečnost nejen Ukrajiny, ale obecně Evropy,“ řekl před jednáním Pavel s odkazem na Trumpovu snahu omezit roli americké armády při obraně tradičních evropských partnerů USA.
Zelenskyj na úvod summitu poděkoval partnerům za dosavadní pomoc a zdůraznil, že Ukrajině se stále nedostává některých zbraní. „Stále naléhavě potřebujeme protivzdušnou obranu, zvláště systémy Patriot a munici pro ně,“ uvedl ukrajinský prezident.
V době, kdy se dnes zástupci Moskvy a Kyjeva scházejí v Istanbulu k jednáním o možnostech ukončení války, Rusko zesiluje své vzdušné útoky. Zelenskyj dnes opět vyzval západní spojence, aby přijali vůči Moskvě tvrdší sankce.
Rutte uvedl, že země NATO budou v podpoře Ukrajiny pokračovat, o její konkrétní podobě by podle něho měla tento týden jednat kontaktní skupina. Státy zastoupené na summitu přitom nejsou v této věci jednotné, odmítá ji Slovensko a Maďarsko, které na jednání zastupuje pouze ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky. Podle diplomatů právě Maďarsko nehodlá podpořit společné prohlášení summitu, pokud bude hovořit o další pomoci Ukrajině.
Ve válce s Ukrajinou již přišlo o život 996 tisíc ruských vojáků. Uvádí to ozbrojenné síly Ukrajiny. Vedle toho přišlo Rusko už o 414 letadel, 337 helikoptér a o jednu ponorku. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil, že Kyjev striktně dodržuje dohody uzavřené v Istanbulu: „Koho vyměnit, kdy a jak – to by nikdy nemělo být něčím výhradním rozhodnutím.“ Rusové mezitím nadále zneužívají lidské tragédie. Dnes k nákladním autům s těly přivedli propagandisty a znovu Kyjev obviňovali, že je odmítáme přijmout. 20 tisíc raket pro boj s útočnými bezpilotními letouny Shahed byly místo na Ukrajinu dodány na Blízký východ. Uvedl to prezident Volodomyr Zelenskyj během rozhovoru pro ABC News. Rozhodnutí o zaslání raket na Ukrajinu padlo za prezidenta Joea Bidena, ale Donald Trump rozhodl jinak. Podle Zelenského Ukrajina s raketami počítala a i přesto, že se jedná o levné technologie, mají svá specifika. 
