Triumf na úrovni atentátu na Heydricha. Putin zažil strašnou potupu, říká o Pavučině analytik
Šok, ostuda a zásah do armádní pýchy – takový úder Kreml nečekal. Ukrajinské drony v neděli nečekaně zaútočily hluboko v ruském týlu – dokonce až na Sibiři – a zničily strategické bombardéry, které doposud pustošily ukrajinská města. Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého jde o historickou operaci, která Rusku zasadila nejen vojenskou, ale i hluboce symbolickou ránu – a ukázala, že si nemůžou být jistí nikde.
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého byla operace Pavučina nejen vojenským úderem, ale i silně symbolickým zásahem do ruské vojenské pýchy.
„Ukrajina ukázala, že si Rusové nemůžou být jistí vlastně nikde v celé rozloze Ruska – od ukrajinské hranice až po Vladivostok,“ říká ostře Mikulecký. Podle něj Rusové chránili důležité bombardéry právě tím, že je umístili co nejdál od Ukrajiny. „Až do neděle si mysleli, že jsou v bezpečí – už si to myslet nemůžou,“ zdůraznil.
Zničená letadla jsou přitom nenahraditelná. „Tu-95 a Tu-22M3 jsou stroje ze sovětské éry, dnes už je Rusko znovu nevyrobí. A jejich náhrada v podobě Tu-160? To běží asi stejně úspěšně jako výroba tanků Armata – tedy nijak,“ přibližuje nenahraditelnost zničených letadel.
A jak moc útok zabolel Putina? Mikulecký má jasno. „Pro něj je to strašná potupa. Rusové tvrdí, že Ukrajina mele z posledního, a přitom jim zničí stroje, které nemají čím nahradit. Když už nebudou lítat letadla, tak v Rusku určitě pár lidí poletí z okna," dodal sarkasticky.
Patří do dějin
Podle Mikuleckého jde nejen o velký vojenský, ale i strategický úspěch. „Určitě to patří do dějin – vedle dalších operací, které vyžadovaly dlouhodobé a precizní plánování, jako byl atentát na Reinharda Heydricha nebo různé dezinformační akce spojenců, jejichž cílem bylo zmást nacistické Německo ohledně místa a času invaze. To zmatení nepřítelé bylo úžasné,“ zmínil.
Srovnání, že by šlo o „ruský Pearl Harbor“, ale odmítá. „Tam šlo přece jen o útok v době míru. Já bych to přirovnal spíš k útoku Američanů na japonskou základnu Rabaul, kde si Japonci mysleli, že jsou mimo dosah. Taky si mysleli, že jsou v bezpečí – stejně jako Rusové,“ přiblížil.
Zároveň si ale neodpustil i systémovější poznámku. “Pro Ukrajinu by bylo skvělé, kdyby se podobná míra operační volnosti a strategického myšlení rozšířila i do armády. Tam totiž bohužel stále přetrvávají značné nedostatky, zejména v důstojnickém sboru, kde mnozí velitelé stále uvažují v duchu sovětské školy – tedy bez ohledu na hodnotu lidských životů. To už ale rozhodně neplatí pro ukrajinské tajné služby, kde kreativita nejen dorovnala, ale v mnoha ohledech i předčila jejich západní protějšky," dodal Mikulecký.
Chyceni v pavučině
Ukrajinská kontrarozvědka SBU v neděli ráno oznámila, že završila rok a půl trvající plán pod krycím jménem Operace Pavučina. Údajně zasáhla 41 ruských letounů, většinově strategických bombarderů, a nejméně 13 jich zničila.
Proč zrovna tento název? Kyjevu se totiž podařilo zaútočit na významnou síť ruských základen po celém území Ruska, dokonce až na daleké Sibiři. V rámci operace měli Ukrajinci do hlubin ruského území propašovat okolo 150 dronů typu FPV, které udeřily na čtyři základny strategického letectva.
Konkrétně šlo o letiště Belaja (4500 km od Ukrajiny), Oleňja (1800 km), Ivanovo (900 km) a Ďagilevo (700 km). Ostřelovat se mělo i na základně Ukrajnka v Amurské oblasti, ale tam se útok nakonec nezdařil. „Samozřejmě, že v tuto chvíli nelze prozradit vše, ale jedná se o ukrajinské akce, které nepochybně vejdou do dějin,“ prohlásil vzápětí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (47) a poděkoval šéfovi kontrarozvědky a architektu operace Vasylu Maljukovi (42), za „naprosto skvělý výsledek“.
Celkové škody Kyjev odhaduje na zhruba 7 miliard dolarů, tedy téměř 154 miliard korun. Ukrajincům se podle Zelenského podařilo zasáhnout 34 procent ruských bombardérů.
Přísně tajné
Operace nebyla žádnou na rychlo uskutečněnou akcí – podle Zelenského se připravovala přesně rok, šest měsíců a devět dní. Sám prezident na ni dohlížel.
Drony vybavené výbušninami byly podle Reuters do Ruska propašovány na palubě nákladních automobilů. Ukryty měly být pod dřevěnými přístřešky, které poté Ukrajinci otevřeli na dálku, což dronům umožnilo vzlétnout a zaútočit na cíle na základnách.
Lidem, kteří se na akci podíleli, se podle Zelenského podařilo s předstihem vrátit na Ukrajinu. „Nejzajímavější je, že ‚kancelář‘ naší operace se nacházela přímo vedle úřadu ruské tajné služby FSB,“ přiblížil Zelenskyj.
Lavrov volal Američanům
Moskva zaujala po útoku tradiční taktiku zamlžování. „Kyjevský režim provedl teroristický útok s použitím dronů FPV proti letištím v Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti,“ potvrdilo ministerstvo a dodalo, že protiletadlová obrana odrazila útoky ve všech oblastech kromě dvou.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov (75) vzápětí okamžitě zavolal svému americkému protějšku Marcu Rubiovi (54). „Na žádost Ruska hovořil s ruským ministrem zahraničí Lavrovem. Ministr Rubio zopakoval výzvu prezidenta Trumpa k pokračování přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou k dosažení trvalého míru,“ uvádí se v prohlášení amerického ministerstva zahraničí.
Právě včera se navíc konalo druhé kolo přímých jednání Ukrajiny s Ruskem v Istanbulu, kde Rusové odmítli příměří, ale dohodli se s Ukrajinci na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let.
